Historie lékárny

Na rohu Zámecké a Nerudovy ulice stojí domy č.p.203 a 205, s nimi je spojena dlouhá historie Fragnerovy lékárny u Černého orla. Na místě nynějšího domu číslo 203 a 204 v rohu Malostranského náměstí stávaly kdysi dva domky. V rohovém byla od konce 15.století lékárna, proto byl zván Apatyka. Poději ho získal po konfiskaci Jan Daniel Kapr z Kaprštejna, ten se však z majetku dlouho neradoval. Jeho mladá žena se totiž zamilovala do pohledného Adama Zapského ze Zap, který na její naléhání nepohodlného Kapra zavraždil. Čin byl objasněn a oba viníci skončili na popravišti.

Další majitelé domu byli většinou dvorními lékárníky. Podle pověsti se tu připravovaly i léky proti vodnatelnosti, revmatu nebo plísni, jejichž recepty sepsal sám alchymista Edward Kelley. Lékárna se stěhovala střídavě mezi sousedními nárožními domy číslo 205 U Černého orla a číslem 203. Nakonec se usadila v čísle 205. V této lékárně praktikoval během studia na pražské univerzitě mladý student Benjamin Fragner.V Písku se zamiloval do dcery velmi zámožného kupce, který jako věno novomanželům zakoupil malostranský dům s lékárnou U černého orla od starého pana lékárníka Pujmana, který se chystal na odpočinek.

Magistr Fragner malostranskou lékárnu výrazně pozvedl. Jeho Pražská domácí mast měla tak velký úspěch, že bylo nutné lékárnu rozšířit. Rozšířená výroba se tedy stěhovala opět do protějšího domu č. 203-204. Zde se zrodily legendární Sibrumin, Thymomel, Balsam Dr. Rosy a další známé léky. Pražská domácí mast z roku 1866 si udržela ohromnou popularitu celých 80 let (vyráběla se ještě roku 1945) a Thymomel se dokonce vyrábí dodnes. V té době již ovšem starosti o podnik převzal Benjaminův syn Karel.

Koncem 20. let minulého století se farmaceutická výroba v lékárně U Černého orla natolik rozšířila, že bylo nutné ji přestěhovat do továrních hal. Podnik již tehdy vedl Karlův syn Jiří Fragner, který spolu s bratrem Jaroslavem, známým českým architektem, vypracoval projekt nového podniku v Dolních Měcholupech u Prahy. Ředitelem firmy, nesoucí tradiční jméno B. Fragner, zůstal až do konce druhé světové války Jiří Fragner. V podniku postupně zaváděl nové chemické postupy a realizoval i některé velmi náročné projekty, byl také iniciátorem vývoje prvního českého penicilinu. Jejich penicilin úspěšně skryli před nacisty, kterým namluvili, že hledají účinnou látku ničící plísně ve vojenských skladech.

Roku 1946 byla společnost znárodněna a měcholupský podnik Spofa Fragner se stal základem pro nově ustanovený národní podnik Léčiva.